Home

     Kaktusy

     Itálie

     Fotograf

     Překlady
     a tlumočení

     Galerie

     Odkazy

     Mapa
     stránek

Kaktusy

Všimli jste si někdy, jak jsou kaktusy rozšířeným koníčkem? Není snad domácnosti, kde by se nějaký ten příslušník čeledi Cactaceae nenacházel – od praobyčejného vánočního kaktusu, až po sbírky, které se leckdy musí spokojit jen s malým panelákovým balkonem. Dostávají se k nám s hrstkou darovaných odnoží, jako suvenýr z dovolené či nějaké výstavy nebo potomkům jako dárek za vysvědčení či k narozeninám, (i když v dnešní době už má mládež jiné a finančně náročnější preference). Mnohé jejich neodolatelná exotická krása chytne na celý život, nebo aspoň na pořádně dlouhou dobu. Že by snad z tradice k významnému českému botanikovi – kaktusáři a objeviteli A. V. Fričovi?

Kaktusy a člověk

Jak se stát kaktusářem...

Svůj první pichláč jsem dostal ve čtyřech letech – klasický babičkovský Echinopsis oxygona. Mám ho stále, i když ke kráse letitého exempláře má daleko; určitě jsou na něm vidět všechny pěstitelské pokusy a prodělané nemoci i škůdci. Nejrůznější pěstitelské a chovatelské výstavy, jejichž součástí bývaly i kaktusy, způsobily, že jsem nezůstal jen u jednoho. Až jsem se dopracoval na současný stav, něco kolem sta kusů; i když jednu dobu bylo toto číslo i vyšší. Už jsem pochopil, že nemá smysl pěstovat kdeco a za každou cenu; zvláště, když je člověk časově a prostorově omezený a ne všechny druhy jsou bezproblémové.

Zkušenosti s pěstováním

Na kaktusem mě fascinuje schopnost převyšovat člověka. V rámci čeledi osídlily nejrozmanitější prostředí, jemuž přizpůsobily svůj vzhled i potřeby; dokáží přežít v extrémních situacích, a to vždy ve vzájemné symbióze se svým okolím. Je vzrušující pozorovat přírůstky, v některých případech minimální, efektní otrnění i atraktivní květy. Největším uspokojením kaktusáře je ale jistě vidět kvést a plodit vlastní semenáčky; ne-li kouzlo rostlin rozmnožujících se i „v zajetí“ autodiseminací.

Přehled pěstovaných druhů